Krásné čtyři dny a tři noci strávily děti na chatě Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina v lokalitě Skalský Dvůr na Žďársku. Ve dnech 27. až 30. září 2012 pro ně vedoucí připravili výcvik zaměřený na rozvoj aktivit a přípravu na podzimní kolo hry Plamen. A jak se pravdivě říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Děti byly po celou dobu výcviku na soutěž rozděleny na dvě skupiny. Časy, se kterými obě skupiny začínaly, nebyly vůbec dobré. V průběhu těchto pár dnů však děti vyvinuly maximální úsilí a snahu a výsledné časy si dokonale zlepšily. O tom, jak poctivě dřely také svědčí první místo, kterého následně jedno z našich soutěžních družstev na soutěži dosáhlo.

Na pořadu každého dne byla rozcvička spojená s během okolo nádherného rybníka, který byl v těsné blízkosti chaty.  Po snídani se děti vždy pustily do nácviku jednotlivých soutěžních disciplín – střílelo se ze vzduchovky, vázaly se uzly, zkoušela se zdravověda a další činnosti a aktivity, které k této prestižní hasičské soutěži patří.

Pochopitelně se jenom netrénovalo, ale zbýval také čas na zábavu. I tento „volný“ čas děti užitečně a krásně vyplnily. Společné nastudování a následná interpretace pohádky s názvem „Jak se budí princezny“ vzbudila mezi dětmi opravdu velký ohlas. Ostatně, hráli si i dospělí – vedoucí, kuchař i rodiče. Všichni se aktivně zapojili do příprav na pohádku a zejména děti, se v některých rolích opravdu našly. Místo prince Jaroslava jsme například měli „Prudiče“, kterého nezapomenutelně ztvárnil Vojta Mitkov a přezdívka „Prudič“ mu zůstala ještě dlouho poté.

I večery byly dlouhé a doslova nabité aktivitami. Opékali jsme buřtíky a u ohně zpívali. Naše krásná děvčátka si pro nás připravila také módní přehlídku večerních a sportovních rób a účesových kreací. Bavili jsme se u pantomimy, ale i u hádání povolání nebo povahových vlastností či rysů. Zábava byla opravdu veliká, a zatímco unavení dospěláci večer doslova drželi těžká víčka zápalkami, děti řádily. Halas a smích se z pokoje, ve kterém všechny děti svorně ležely jeden vedle druhého, byl slyšet i v pozdních nočních hodinách.

Přežili jsme!!! No, zůstal sem tam na ruce či na noze šrám či pupínek. Nu co, kopřivy vedle chaty bylo potřeba klackama prosekat a ve finále nám ještě paní správcová poděkovala.

A pokud se už teď na něco těšíme, pak na další podobný prodloužený víkend!!!

Foto: Lenka Neufingerová